Vitejte na mé stránce.
Všechno, co tady dávám jsem napsala z nějakého důvodu. Každý příběh vznikl pro někoho. Pohádky a obrázky (omalovánky) pro mé dcery, když byly malé - ty najdete v galerii. Příběhy při nějaké události. To pak jde samo. Uvidíme co mě ještě napadne. Snad se to bude líbit.
Výlet do zoo Lešná jsme si naplánovali,
tatínek narozeniny měl, jako oslavu jsme to pojali.
Řídit nemusím, otec mě ušetřil, za volant sedá on,
čtyři auta, v devět v klidu vyjíždíme, žádný shon.
Už jsme na místě, auta na parkoviště zajíždějí,
chybí jen švagrovo, přijíždí nejpozději.
Poslední dva metry na zaparkování mají,
první průšvih, asi odešla spojka, je to v háji.
Všichni rychle uvažují, jak to vyřešit,
on už telefonuje, zkouší odtah zajistit.
Slunce svítí, nejtepleji však není,
při krmeni vnučku koza potrká, to je nadělení.
Mezitím už odtahovka auto odvezla,
sestra se synem se zpět s námi svezla.
Je tedy čas na zpáteční cestu se dát,
kočka nám vběhla pod auto, to nemělo se stát.
A co dalšího se nám přihodilo,
to švagrovi se vůbec nelíbilo.
Volá sestře, že před domem rodičů sedí a čeká,
klíče od něj v druhém autě jsou, ať spěchá.
Pro své auto nemá se, jak dostat,
a nesehnal nikoho, koho by mohl poslat.
Moje dcera dobrý skutek udělat chtěla,
kdyby tušila, co stane se, tak to nedělá.
Sestra špatné klíče od auta jí dala,
do teď nechápeme, jak nastartovala.
K domu švagra se blížíme, padesát metrů zbývá,
další průšvih na světě, vyskytla se chyba.
Auto chcípne, dcera mi volá, že asi hoří,
nakládám švagra, nedivím se, že zuří.
Teď zase potřebujeme ty správné klíče, ty u sestry jsou,
voláme tedy druhé dceři, ať je rychle dovezou.
V podstatě ho chápu, dnes má blbý den,
v jeden den přijít o obě auta, to je snad špatný sen.
Ten smrad, co se line, se fakt popsat nedá,
pro tohle se správné slovo špatně hledá.
Klíče jsou tu, auto tlačíme před bránu,
tenhle sobotní den, je fakt na ránu.
Odjíždím domů, zajímavý den jsme měli,
tohle bychom snad ani nevymysleli.
Sourozenci, co nemohli do zoo s námi,
přišli o zajímavý den k pousmání.
V podstatě to malé věci jsou, to se říká,
život je plný překvapení, je třeba si zvykat.
Nech hvězdu padat, ať přání se splní,
nech vítr foukat, ať stromy se vlní,
nech řeku téct, ať plyne čas,
nech slunce svítit, ať zahřeje nás.
Nech rodiče, ať starost o tebe mají,
nech ženu, ať dech se jí tají,
nech muže, ať něžně tě obejme,
nech dítě rozhodnout, kdy odejde.
Věř, že každý den je ti darem,
věř, že čas je svým pánem,
věř svému srdci, cestu ti ukáže,
věř, že když chceš všechno dokážeš.
Věř na zázraky, vždyť se stávají,
věř moudrosti stáří, co radu ti dávají,
věř své intuici, dobře ti radí,
věř v dobro i lásku, čas rychle pádí.
MŮJ PRVNĺ ROK
Kdo to je? No přece moje MÁMA a TÁTA,
Kdo slaví svátky vánoční?
Kdo upeče voňavé cukroví?
Kdo ozdobí vánoční stromeček?
Kdo nasvítí svůj domeček?
Kdo nosí dárky všem?
Kdo bude překvapen?
Kdo najíst dá zvířátkům?
Kdo uklidí celý dům?
Každý důležitý úkol má,
pomáhá celá rodina.
Kdo nejvíce se však těší?
Kdo asi? No přece děti.
Vánoce jsou svátky klidu, lásky, pohody,
pozor však na rybí nehody.
Ke stolu usedá celá rodina,
kouzelný večer začíná.
Rozkrojí se jablíčko, zazvoní zvoneček,
děti pospíchají, podívat se pod stromeček.
Co asi dostanou? Moc se těšily.
Ježíškovi napsaly, že vůbec nezlobily.
Věřím, že všichni krásné vánoce budou mít,
proto, Všem přeji hlavně zdraví a klid.
V roce 2016 rovným dílem dovolenou si dělíme,
týden v Česku a týden u moře s kamarády strávíme.
Ještě, že Slevomaty jsou, 3x2 noci následujou.
První Adršpachy, hotel Praha uprostřed je náměstí,
ubytování hezké, hned na začátku máme štěstí.
Výlet do skal, 6 km pěšky do vedlejších Teplic jsme došli,
zpátky k autu vlakem jedeme, už dost jsme se prošli.
Za 50 korun na osobu na loďce se svezeme,
převozník nás dobře baví, všichni se smějeme.
Konečně teplá večeře, po ní neomezeně zmrzlina,
zítra 100 km přejíždíme, zatím hezky to začíná.
Na druhé místo se blížíme, počasí je hezké,
Rokytnice nad Jizerou, krásná chata v lese.
Jako bonus si každý chytit rybu můžeme,
číšník s úsměvem slíbil, "my Vám ji upečeme".
Hoši pruty nahodí, hodina pryč, bohužel se nedaří,
jejda, pršet začíná, balíme to, jídlo se nevaří.
Návštěva skláren v Harrachově, dárečky to jistí,
večeře, pobyt pomalu končí, další odjezd se blíží.
V ceně ještě vířivka, když vodu vidím, odmítám,
jen odvážlivci Michal s Šimonem si to užívá.
Třetí místo, 280 km dalšího cestování,
město Prachatice, slunce, hezké ubytování.
Jízdu na čtyřkolce naše ratolesti absolvují,
potetovaný hošík trpělivě u nich stojí.
Večer v obleku ho vidíme, změna je razantní,
jídlo nám nosí, my chválíme, vše je perfektní.
Výlet do Českého Krumlova následuje,
hodně cizinců, prší, Karla pláštěnku kupuje.
A už se zase balíme, nákup jídla v Kauflandu to jistí,
čtvrtý pobyt se blíží, jak dopadneme? To brzy se zjistí.
Poprvé do Chorvatska bez rezervace jedeme,
obavy máme, zda vůbec ubytování najdeme.
Do města Crikvenice konečně jsme dorazili,
všude moc lidí, raději kousek jsme popojeli.
Hned vedle Selce, zde vypadá to klidněji,
Míša vysedá, s Kamilem domluvit se jde raději.
Dlouho to netrvalo, pán na skútru u nás zastavuje,
"už nic nehledejte," s úsměvem nám sděluje.
Míříme za ním, na našem domě je znak jin a jang,
Markéta bydlí přes cestu, kousek to mají k nám.
Panák na přivítanou, Miro nás k pití pobízí,
hned se nám věnuje, zajímavý výlet nabízí.
Malá loďka, deset lidí nasedá, v jedenáct hodin nás vlny houpou,
no krásně to začalo, bohužel špatnou domluvou.
Místo je hezké, soukromá pláž, z obou stran nudisti,
dostáváme jeden slunečník a větu, "dojedu pro vás ve čtyři".
Už ve tři odpoledne bychom domů jeli, dost toho máme,
ale, není jak odejít, takže smůla, trpělivě čekáme.
Otvor ve skále Blablovi ke schování využili,
my tři se pod deštníkem na sebe tlačili.
Konečně čtyři hodiny Mirka vyhlížíme, stále nikdo na obzoru,
pomalu se balíme, nachystaní jsme v pozoru.
Půl páté se pomalu blíží, pak pět a stále nic,
holky loďku vyhlížejí, nervózní jsem stále víc.
Na hodinkách půl šesté vidíme, tak trošku už zuříme.
Konečně se Miro blíží, usmívá se jak má ve zvyku,
po šesti a půl hodinách zahnal naše zoufalství a paniku.
Zítra další výlet, ostrov Krk, místo Soline,
bahníčko tam prý je zázračně léčivé.
Míšovi ráno není dobře, říká, že jet nemůže,
Kamil ho léčí pivíčkem, to prý mu pomůže.
Škoda, že na fotkách ten smrádeček cítit nejde,
já raději jen fotila, kdo ví, co z toho vzejde.
Druhý den Míša je zdráv, Kamil s angínou leží,
už jen dva dny a tak nám ta dovolená běží.
Začínáme balit, 900 km cesty před námi,
na vnučku se těšíme, už ať je to za námi.
Dovolená krásná byla, všichni jsme si to užili,
vyzkoušeli jsme něco jiného a hlavně přežili. J
Po základce rovnou pro dávky. Článek, ze stránek - Novinky.cz.
Má první kniha. Snad se bude líbit.
http://www.stahuj-knihy.cz/stahujknihy/eshop/23-1-PRIPRAVUJEME-DO-PRODEJE/0/5/862-Porizkova-Claudie-Karla-Katy-chlupac-a-smaragdove-oci
Připravujeme do prodeje
Katy je 14 let a žije u své babičky na vesnici. Ve stodole najde kotě Carly, se kterým se ve snu dostává do říše víl a elfů. Tam poznává svého draka Peytna se smaragdovýma očima a dozvídá se, že byla vybrána, aby kotě ochránila před ohnivým mužem Ardisem, který chce ovládnout svět zlem. Carly má zvláštní moc, je nadějí pro lidstvo, aby nezmizela láska a dobro. Se svým elfím přítelem jde hledat zázračné jablko. Její cesta je plná vzrušení a překvapení, ale také nebezpečí. Dokáže Katy splnit úkol, ke kterému byla vybrána? Vydejte se spolu s Katy prožít příběh plný překvapení a dobrodružství v pohádkovém světě s nadpřirozenými silami. Příběh vás odvede pryč od starostí všedního dne. Je určen pro malé i velké čtenáře.
A5, brožovaná, 134 stran
ISBN 978-80-7453-571-0
Moje druhé dílo - Elizabeta a tajemné zrcadlo
Cesta do Chorvatska v pohodě byla, brzy jsme dojeli,
Toto jsem napsala pro mého muže, dostal to jako vánoční dárek:-)
Můj příběh jak jsem spadl......:-)