moje motto:
Ze všeho je třeba brát pozitiva.
Všechno at dobré nebo špatné se ti vrátí.
BRNO- casting dcer, opět pravdivé
12. březen 2015 | 10.12 |
Má sestra dvojče nápad měla, syna do reklamy dát chtěla.
Na internetu agenturu našla si, ptá se mě, zda Adélu tam také chci.
Přemýšlím, dcery se ptám, zda zkusit by to chtěla, ona ANO, odpověděla.
Přihlášky e-mailem jsme poslali, děti na casting se chystaly.
Na poslední chvílí to Tomík vzdává, tak jede jen Adéla a Sára.
Míšovi sdělím, že na kafe do Brna pojedeme, ať dovolenou nahlásí,
ještě že se na nic neptá, mlčí, tak asi souhlasí.
3.3. je ten úžasný den, sestra je nadšená,
dál v textu se dočtete jak je praštěná.
U hotelu International jsme zaparkovali, v kavárně v klidu kávu dali.
A jsme tu, moc lidí před námi nebylo, super, to se nám hodilo.
Stojíme už v řadě Adélu zapsat tedy zkusím,
paní mi sdělí, když občanku nemá, že taky musím.
Jak zapsat, nevěřícně se ptám. No zapsat, ona odpovídá.
V zoufalství paní za mnou za bundu beru, před sebe jí posílám,
že trochu času na rozmyšlenou teď opravdu přivítám.
Neeee, můj pohled k Míšovi se obrací,
on nic neříká, čeká na moji reakci.
Sestra smíchy padá, povzbuzuje mě, že to dám,
jako legrace to vypadá, však pravda to je krutá.
Maminko, tak ne, Adéla smutně říká, že tedy nemusím,
to jí udělat nemohu, když už jsme tu, tak to zkusím.
Pobaveně se na mě paní dívají, na rozhodnutí mé čekají.
Číslo 8 mi přiřazeno bylo, papíry dostávám, poplatek platím,
za mnou Adéla 9, Sára 10, u vyplňování papíru se mračím.
No a co sestra udělá? Z tašky s úsměvem CD vytahuje,
prý intuitivně před odjezdem fotky nás dvou vypaluje.
Prý do reklamy semnou by chtěla, já zuřila, ona se bavila.
Už jsem na řadě, před dvě hezké blondýny jdu,
ihned po pozdravu sděluji, že omylem jsem tu.
Do kamery se tedy krátce představím,
říkám, že reklamě se nebráním.
Ony myslet si o mně musí, že si z nich blázny dělám,
tvrdím, že tu nemám být, hlavně že cédéčko mám.
Ještě fotky sympaťák fotí, s úsměvem odcházím, už se nehroutím.
Důležité je, že dcery spokojené byly, na zpáteční cestě jsme se pobavily.
Všechno prý přichází v pravý čas, jak se stím popereme, je jen na nás. :-)