Štědrý den- trošku jinak

Tyto  vánoce  štědrý den trošku jiný byl,

začnu tedy tím, co jej způsobil.

V úterý mě nemoc skolí, špatně se mi dýchá,

Míša má o mě strach, do nemocnice semnou pospíchá.

Testy jsou dobré, srdce bije jak zvon,

o půlnoci s tabletkou na bolest jedu dom.

Na štědrý den viróza mi dává zabrat,

u televize jen ležím, síly se snažím nabrat.

Míša zatím po rodině tradiční kolečko s vařonkou dělá,

ve 3 hodiny konečně se vrací, nálada je skvělá.

A už u rybí polévky všichni sedíme,

když talíř nadzvedneme – nic nevidíme,

peníze pod ně nikdo nedal,

svíčka taky nehoří- kdo by to čekal.

Klára svou přirozenou krásu vyniknout nechala,

s malováním se vůbec neobtěžovala.

V hrnci tak dvě lžíce polévky zůstaly-Míša nad dřezem jí dojídá,

v tom Klára si náhle vzpomněla, že psa domů vzít chtěla.

No co naděláme, všechno trochu jiné je,

za to se ale pořádně nasmějeme.

Dárků je dost, Adéla je už rozdává,

chybička se vloudí – cenovka na tašce zůstává.     

Klára dnes perlí, opět pobavila,

do letáku Intersparu nám drobnosti zabalila.

Sotva poslední dárek je rozbalen,

Míša usíná – společensky je unaven.

Když se prospí tak pohádky sleduje,

najednou na zem ukáže - hele co to je?

Obrovský pavouk štěstí nám přináší,

hrnek na něj Klára háže, na balkon ho vynáší.

Hlava mě stále ukrutně bolí,

unavená ale spokojená  jdu brzy spát,

celý den  proběhl vlastně v poklidu,

tak  co vám budu dál povídat.

Miluji svou rodinu J.